Idú dvaja policajti po námestí a zrazu jeden z nich uvidí na chodníku hovno. Prikryje ho svojou čapicou a obaja idú ďalej. O chvíľu ide okolo bezďák a hovorí: „Aha, policajná čapica.“ Tak ju zdvihne a dodá: „Aj s mozgom!“

V rozhlase na policajnej stanici sa ozve hláška:
„Je presne dvanásť hodín. Nehľadajte malú ručičku, je za veľkou.“

Vyslúžilý programátor hovorí dievčine sediacej pri bare: „Nešla by si tancovať?“
Dievča rozpačito: „..Áno..“
„Tak bež, rád by som si sadol.“

Dvaja policajti ležia stratení v púšti. Jeden hovorí tomu druhému:
- „Vystreľ do vzduchu, možno nás niekto začuje.“
Ten vystrelí, ale nikto neprichádza.
O niekoľko hodín neskôr:
- „Vystreľ do vzduchu, možno nás niekto začuje.“
Ten vystrelí, ale opäť nikto neprichádza.
O niekoľko hodín neskôr:
- „Skús vystreliť ešte raz, možno nás už teraz niekto začuje.“
- „Nemôžem, došli mi šípy.“

Tak v pondelok podvečer si programátor hovorí: „Už sa len dvakrát vyspím a je tu zas víkend...“

Majster hovorí učňovi: - „Chyť tento kábel.“
Učeň ho chytí.
Majster: - „Jeblo ťa to?“
Učeň: - „Nie.“
Majster: - „Dobre, tak len nechytaj ten druhý!“

Čůrá na chodníku pětiletý kluk. Přijde k němu policajt:
„To se tady nesmí. Okamžitě přestaň nebo ti toho tvýho camfrdlíka uříznu.“
Kluk jde dál a za chvíli vidí nad kanálem na bobku holčičku:
„Hele, to se nesmí,“ křičí na ni, zvedne jí sukýnku, ale pak mávne rukou:
„Čůrej dál. U tebe už ten polda byl, viď?“

Zákazníčka: "Chcela by som kúpiť pre svojho muža nejakú peknú kravatu, ktorá by zvýraznila jeho oči."
Predavačka: "Každá kravata zvýrazní chlapovi oči, iba ju treba dobre utiahnuť."

Tři staří pánové byli na vědecké konferenci ubytováni v sedmdesátém patře mrakodrapu. Po celém dni stráveném na přednáškách sympózia je zdrtila zpráva, že v jejich hotelu nejezdí výtahy.
První povídá:
- "Pánové, co se dá dělat... Musíme pěšky a aby nám to lépe utíkalo, navrhuji, abychom cestou zaměřili pozornost na něco příjemného. Tak třeba já bych mohl začít vyprávět vtipy, ty začneš v pětadvacátém patře třeba zpívat a ty v padesátém vyprávět smutné příběhy."
Vyrazili a první povídal vtipy. Cesta příjemně ubíhala a když v padesátém patře druhý dozpíval, třetí se nadechl a říká:
- "Začnu se svým nejsmutnějším příběhem. Nechal jsem v autě klíč od pokoje."

Rodinka robí zabíjačku. Ocov kamarát Fero sa chváli, že má zvláštnu schopnosť - uhryzne prasa do chvosta a spozná, koľko váži.
- To nie je možné, schválne, koľko váži toto prasa? - pýta sa otec.
Kamarát uhryzne prasa do chvosta a hovorí:
- 186 kíl.
Otec na to:
- Super, úplne presne. Jožko, bež chytro pre mamičku, nech sa príde pozrieť!
Jožko sa za chvíľu vráti a hovorí:
- Mamička práve nemá čas.
- Ako to, čo robí? - pýta sa otec.
- To presne neviem, ale vyzerá to, že práve váži mäsiara.